Main menu:

Zajímavé články

HOROLEZECKÉ VYBAVENÍ 

Správné vybavení je pro ,,horolezce,, extrémně důležité. Na jeho kvalitě totiž ,,horolezci,, doslova závisejí zdravím i životem. Na stromu, stěně i na skále se ,,horolezec,, musí na své vybavení spolehnout.

Horolezecký sedák :

 „Víte k čemu sedák vlastně slouží?“  Jedna z definicí říká, že slouží ke spojení lezce s lanem. V minulosti se horolezci navazovali přímo na lano. Buď pouhou dračí smyčkou okolo pasu. Nikdo moc nepadal. Pád se považoval za selhání. Dnes se pro spojení s lanem nejvíce používá sedací úvazek. Dále je možno se navázat na kombinovaný úvazek čili pomocí kombinace hrudního a sedacího úvazku. Dalším z nejběžnějších způsobů navazování je použití celotělového postroje. Ke spojení neboli navázání se používá při většině horolezeckých aktivit uzel. Ve výjimečných případech karabiny. Horolezecký sedák nefiguruje vždy jen pro zábavu a adrenalin, ale především je velice důležitým prvkem výbavy pro stromolezce.

Horolezecké lano:

Co to horolezecké lano vlastně je, k čemu je a jaké má splňovat nároky. Lano slouží k zachycení pádu, slaňování, šplhání po laně, manipulacím s materiálem a mnoha dalším činnostem. Prvotním účelem však zůstane bezpečné zachycení pádu a tomu je nejvíce podřízena konstrukce a vlastnosti lana. K bezpečnému zachycení pádu potřebujeme lano, které se nepřetrhne, měkce ztlumí pád – protáhne se, vydrží odírání o skálu, a na druhé straně se neprotáhne příliš, aby nedošlo k nebezpečnému prodloužení pádu. K dalším žádoucím vlastnostem lana patří malé protažení při běžném zatížení (slaňování, odsednutí do lana, vytahování materiálu, atd.), dobrá uzlovatelnost, aby se nekroutilo, „netvrdlo“ při opotřebení příliš rychle a mělo co nejmenší posuv opletu oproti jádru. To jsou nároky na horolezecká dynamická lana. Horolezecké lano nezastává funkci pouze zábavnou, ale především je velice důžitou součástí výbavy pro kácení stromů.

Stromolezecké stupačky:

Stupačky jsou z velice kvalitní nerezové oceli. Využívají se pro lepší a bezpečnější pohyb při kácení jakéhokoliv stromu (při výškových pracích). Používají je též sběrači šišek. Patří mezi běžné vybavení profesionálů.  

Vysokozdvižná plošina:

Z pracovní vysokozdvižné plošiny jsou realizovány také montáže a výškové práce. Zde se jedná například o nátěry, čištění, opravy či montážní práce na konstrukcích a okapech, prostě tam, kam je jinak těžko přístupný prostor. Může se ale jednat také o řešení havarijních stavů budov,  zateplení budov či montáže opláštění a jejich zasklívání, montáže ochran proti ptactvu nebo ochrana historických památek. Z vysokozdvižné plošiny lze lepit plakáty, billboardy, instalovat reklamní cedule a nápisy nebo světelnou reklamu. Vysokozdvižné plošiny si rádi pronajímají také filmaři pro efektní záběry z výšek nebo je využívají pro filmové osvětlení, montáž filmových kulis, pozadí apod. Asi nejznámější činností, prováděnou z plošiny je zřejmě prořez stromů, odstraňování zlomených větví nebo přímo kácení stromů.

STROMY

Smrk ztepilý (Picea abies)

 je statný stálezelený jehličnatý strom, který se rozšířil ve střední a jihovýchodní Evropě (od Alp po Balkán), kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí. Souvislé původní porosty se nacházely v severní a severovýchodní Evropě, kde sahaly od Norska přes Polsko až na východ po Bělorusko a horní Povolží. Smrk (Picea abies) je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v severní a střední Evropě. To je dáno tím, že je smrk (v Českých zemích již od poloviny 18. století viz. také článek Lesnictví) s oblibou vysazován v hospodářských lesích. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo jeho zavádění lesníkům významně zvýšit produkci dříví. Ovšem plošné zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin v kombinaci se slabou porostní výchovou, jednostranně zaměřenou na kvalitu dříví, vedlo v minulosti zároveň k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám mokrým sněhem. Jako okrasný strom je smrk pěstován ve vhodných klimatických podmínkách téměř po celém světě.

 Použití : Mladá rostlina do výšky 250cm se využívá jako oblíbená vánoční dekorace.Zelené větvičky se používají jako samostatná dekorace nebo k vazbě věnců a kytic.Jasně zelené čerstvé jarní jehličí se někdy používá do čaje.!!! Není to však příliš zdravé. !!! Suché drobné větvičky jsou oblíbené jako klestí k zatápění v kamnech.Pryskyřice se dříve sbírala a využívala průmyslově.Dřevo je hlavním produktem smrku. Využívá se v papírnictví, nábytkářství, stavitelství, v chemickém průmyslu, při vytápění atd. Jehličnatá pilařská kulatina patří spolu s vlákninou z hlediska dodávaného množství k nejdůležitějším sortimentům českého lesního hospodářství.Vzhledem k zastoupení smrku ve středoevropských lesích a jeho dobrým produkčním vlastnostem je tedy smrkové dříví nejběžněji používaným a obchodovaným stavebním dřívím v ČR.

Borovice (Pinus)

je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou vždyzelené a světlomilné stromy, ojediněle mají vzrůst keře, jsou velice nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají do výšky 100 m (borovice LambertovaPinus lambertiana). Jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý), např. borovice klečPinus mugo nebo borovice (limba) zakrslá Pinus pumila. Borovice je obecně považována za strom s tvrdým dřevem. Stáří borovic bývá různé podle druhů, nejstarší nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organizmy je borovice osinatá (Pinus aristata subsp. Longaeva), jejíž dosud žijící exempláře jsou staré téměř 5 000 let.

Použití : Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve sloužily i jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod.). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní např. léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón a odvar z něj („čaj z chvojky“) se v ruských pracovních táborech používal k léčbě kurdějí. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny.

 

Lípa malolistá, též lípa srdčitá (Tilia cordata)

 je z čeledi slézovitých. Lípa malolistá je statný, opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Kvete od června do července. Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky, v horách nad 900 m n.m. však většinou zcela chybí. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh.V přirozeném stavu však tvoří jen příměs v těchto lesích. Monokultury lípy malolisté jsou zpravidla uměle založeny. Často se vysazuje v parcích a stromořadích. Významné obsahové látky jsou obsaženy především v lipovém květu.

Použití : Lípa je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství. Lípa je národní strom mnoha národů především slovanských.

 Dřevo : Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářské práci. Slouží jako surovina pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí.